Aktualizováno: září 2026

Jak interiérové vůně zvýšily paměť o 226% během spánku a snížily projev demence | Visual Expert

Vliv vůní a čichové stimulace na paměť člověka je dnes jedním z nejzajímavějších témat moderní neurovědy. Rád bych s vámi sdílel fascinující výsledek studie publikované ve Frontiers in Neuroscience, která ukázala, že šest měsíců nočního olfaktorického obohacení vedlo u starších dospělých k až 226% rozdílu ve výsledku konkrétního testu verbální paměti oproti kontrolní skupině – bez aktivního tréninku během dne, pouze pomocí pravidelné noční čichové stimulace. Podobným směrem ukázala také studie Oleszkiewicz a kol. (2021), která zaznamenala příznivé výsledky olfaktorického tréninku v oblasti kognitivního hodnocení, příznaků věkem souvisejícího kognitivního poklesu a čichové citlivosti.

Čich patří mezi naše nejzajímavější smysly. Vůně dokáže během okamžiku připomenout konkrétní místo, člověka nebo událost, kterou jsme možná roky vědomě nevybavili. Není proto překvapivé, že se vědci zabývají otázkou, zda může pravidelná čichová stimulace souviset také s pamětí a dalšími kognitivními funkcemi.

Jedna studie publikovaná v roce 2023 vzbudila velkou pozornost údajem o 226% rozdílu ve výsledku jednoho testu verbální paměti mezi experimentální a kontrolní skupinou. Toto číslo je zajímavé, ale bývá často interpretováno příliš zjednodušeně. Podívejme se proto na to, co výzkum skutečně zjistil, co z něj zatím vyvozovat nemůžeme a proč je vztah mezi čichem, pamětí a prostředím tak zajímavý.

Rychlá odpověď

Výzkumy naznačují, že pravidelná a různorodá čichová stimulace může mít u některých starších dospělých pozitivní souvislost s pamětí a dalšími kognitivními funkcemi. Neznamená to však, že běžné provonění interiéru automaticky „zlepší paměť o 226 %“ nebo že vůně dokáže léčit či předcházet demenci.
Studie pracovaly se specifickými protokoly olfaktorického tréninku nebo olfaktorického obohacení, tedy s pravidelným vystavováním účastníků různým pachovým podnětům po dobu několika měsíců. Výsledky jsou zajímavé a další výzkum pokračuje, ale stále je potřeba zachovat určitou opatrnost.

Proč jsou vůně tak úzce spojené s pamětí?

Čichový systém má úzké anatomické propojení s oblastmi mozku, které se podílejí na emocích, učení a paměti. Právě tato blízkost je jedním z důvodů, proč dokáže vůně tak snadno vyvolat vzpomínku nebo silnou emocionální reakci.

Možná tento efekt znáte z vlastní zkušenosti.

Vůně určitého jídla vás během okamžiku přenese do kuchyně vašich prarodičů. Konkrétní parfém připomene člověka, kterého jste roky neviděli. Vůně dřeva, moře nebo čerstvě posekané trávy dokáže vyvolat velmi konkrétní obraz nebo období života. Právě vztah mezi čichem a paměťovými systémy mozku je jedním z důvodů, proč vědci zkoumají olfaktorické obohacení a olfaktorický trénink také v souvislosti se stárnutím.

Studie, která přinesla známý údaj 226 %

V roce 2023 publikoval tým University of California, Irvine ve vědeckém časopise Frontiers in Neuroscience studii zaměřenou na noční lfaktorické obohacení u starších dospělých. Do studie bylo zařazeno 43 zdravých mužů a žen ve věku 60 až 85 let bez diagnostikované kognitivní poruchy nebo demence. Účastníci byli rozděleni do dvou skupin.
Experimentální skupina byla během prvních dvou hodin spánku vystavována vůni prostřednictvím difuzéru. Každý večer se používala jiná z celkem sedmi vůní:

• růže
• pomeranč
• eukalyptus
• citron
• máta peprná
• rozmarýn
• levandule

Kontrolní skupina používala stejný systém, ale dostávala pouze velmi malé množství pachové látky. Experiment trval šest měsíců.

Co vědci skutečně zjistili?

Po šesti měsících vědci zaznamenali statisticky významný rozdíl mezi skupinami v části testu Rey Auditory Verbal Learning Test, který se používá k hodnocení verbálního učení a paměti. Právě odsud pochází často citovaných 226 %. Je však důležité správně toto číslo chápat. Neznamená:

„Vůně zvýšila lidskou paměť o 226 %.“

Jde o 226% rozdíl mezi experimentální a kontrolní skupinou v konkrétním ukazateli jednoho paměťového testu.

Výzkumníci zároveň pomocí magnetické rezonance zaznamenali změnu ve fungování levého uncinate fasciculus – nervové dráhy propojující oblasti mozku související mimo jiné s pamětí a emocemi. Výsledek je tedy velmi zajímavý, ale je přesnější říci:

Šestiměsíční noční olfaktorické obohacení bylo v této malé studii spojeno s lepším výsledkem jednoho testu verbální paměti a se změnou sledované mozkové dráhy.

Není to jediná studie

Zajímavé výsledky přinesl také výzkum Anny Oleszkiewicz a jejích kolegů. Studie zahrnovala 68 dospělých ve věku 50 až 88 let, kteří byli rozděleni mezi skupiny používající různé formy olfaktorického tréninku a kontrolní skupinu. Trénink probíhal po dobu přibližně 3 až 6 měsíců a účastníci pracovali s devíti pachovými podněty dvakrát denně.

U skupiny používající jednoduché jednotlivé pachové látky bylo zaznamenáno zlepšení ve skóre Montreal Cognitive Assessment (MoCA) a výsledky také naznačily menší zhoršení některých ukazatelů kognitivních funkcí oproti kontrolní skupině. To opět podporuje myšlenku, že čichový systém a pravidelná stimulace mohou souviset s kognitivními procesy. Stále ale nejde o důkaz, že běžné provonění místnosti má stejný účinek.

Co říkají novější souhrny výzkumů?

Od původních studií přibyly další práce a v roce 2025 byla publikována systematická review a metaanalýza randomizovaných studií zaměřených na olfaktorický trénink u lidí středního a vyššího věku. Autoři zahrnuli šest randomizovaných studií s celkem 302 účastníky. Výsledky neprokázaly statisticky významné zlepšení celkové kognice ani verbální plynulosti. U paměti ale metaanalýza zaznamenala menší pozitivní efekt.
Autoři současně upozorňují, že výsledky jsou citlivé na jednotlivé zahrnuté studie a že jsou zapotřebí větší a kvalitnější výzkumy. Právě tento novější pohled je důležitý. Výzkum je slibný, ale zatím bychom z něj neměli dělat jednoduché tvrzení, že „vůně zlepšuje paměť“.

A co demence?

Tady je potřeba být ještě opatrnější. Existují studie olfaktorické stimulace a olfaktorického tréninku také u lidí s neurodegenerativními onemocněními. Systematický přehled publikovaný v Geriatric Nursing našel některé pozitivní výsledky v oblasti kognitivních a behaviorálních symptomů. Autoři ale zároveň zdůraznili, že tento způsob intervence je stále v rané fázi výzkumu, dostupných studií je málo a používané protokoly nejsou standardizované.

Vůně proto nelze prezentovat jako léčbu demence nebo náhradu zdravotní péče.

To ovšem neznamená, že čich není pro prostředí seniorů zajímavý. Naopak. Vůně je silnou součástí toho, jak člověk vnímá prostředí, jaké s ním vytváří asociace a zda mu připadá známé, příjemné nebo uklidňující.

Co z toho můžeme využít v domovech pro seniory?

Výzkum olfaktorického tréninku a běžné provonění interiéru jsou dvě rozdílné věci. Přesto je zde jedna praktická myšlenka, která je velmi zajímavá:

Čich bychom při navrhování prostředí neměli přehlížet.

V domově pro seniory řešíme osvětlení, barvy, akustiku, orientaci v prostoru, materiály nebo vybavení. Vůně je přitom další smyslovou vrstvou prostředí. Správně zvolená vůně může pomoci vytvořit prostor, který lidé subjektivně vnímají jako příjemnější, útulnější nebo známější.
U zařízení sociální a zdravotní péče však musí být používání vůní vždy citlivé. Je potřeba respektovat individuální preference klientů, zdravotní omezení, alergie, migrény nebo zvýšenou citlivost na pachy. Vůně by zde měla být součástí promyšleného prostředí, nikoli terapeutickým slibem.

Olfaktorický trénink není totéž jako scent marketing

Tohle rozlišení považuji za velmi důležité. Ve výše popsaných studiích účastníci:

• pracovali s několika různými pachovými podněty,
• vůně pravidelně střídali,
• používali je podle přesného časového režimu,
• pokračovali po dobu několika měsíců.

To je olfaktorické obohacení nebo olfaktorický trénink.

Scent marketing má jiný účel. V hotelu, prodejně, kanceláři nebo restauraci používáme vůni především k vytvoření určité atmosféry, charakteru prostoru a smyslové asociace se značkou nebo místem. Výzkum paměti je pro scent marketing zajímavý zejména proto, že připomíná, jak mimořádně silný vztah existuje mezi čichem, emocemi a vzpomínkami. Není ale správné z klinického nebo neurovědního experimentu automaticky vyvozovat obchodní efekt.

Proč může mít vůně význam pro značku a prostor?

Když vstoupíte do hotelu, obchodu nebo restaurace, nevnímáte pouze to, co vidíte. Vnímáte světlo, hudbu, teplotu, materiály – a také vůni. Pokud se určitý vonný charakter s místem opakovaně spojuje, může se stát součástí jeho smyslové identity. Právě proto při scent marketingu není nejdůležitější otázka:

„Která vůně se nám nejvíce líbí?“ Mnohem důležitější je: „Jak má tento prostor působit a odpovídá tomu vybraná vůně?“

Vůně by měla respektovat značku, design, materiály, typ zákazníka i účel prostoru.

Sedm vůní použitých ve studii

Výzkum Woo a kol. pracoval s těmito sedmi pachovými směry:

Růže

Květinový tón spojovaný především s jemností, elegancí a klasickou parfumerií.
V kolekci CARPEX ji najdete například ve vůni CARPEX European, kde je růže součástí květinového srdce společně s jasmínem, fialkou a orchidejí. Výsledkem je elegantní a lehce ovocně-květinová kompozice.

Pomeranč

Šťavnatý citrusový tón, který prostoru často dodává svěžest a lehkost.
Výrazný citrusový směr najdete ve vůni CARPEX Basil & Citrus. Pomeranč se zde v hlavě propojuje s bergamotem, citronem, bazalkou, zelenými tóny a mátou, takže výsledná vůně působí svěže, živě a aromaticky.

Eukalyptus

Výrazný aromatický tón s charakteristickým svěžím profilem.
Pokud chcete poznat vůni, ve které je eukalyptový charakter skutečně výrazně vnímatelný, doporučujeme CARPEX Dark Sapphire. Eukalyptus zde pomáhá vytvářet svěží, čistý a aromatický dojem, který se následně propojuje s hlubšími tóny kompozice. Výsledkem je vůně, která působí moderně, intenzivně a velmi charakteristicky.

Citron

Čistý a jiskřivý citrusový tón často využívaný ve svěžích kompozicích.
Výrazně jej najdete ve vůni CARPEX Sport Style. Citron je společně s červeným pomerančem a jedlovou pryskyřicí součástí úvodu, který celé kompozici dodává energii a dynamiku.

Máta peprná

Chladivý aromatický tón s velmi snadno rozpoznatelným charakterem.
V aktuálních parfémových pyramidách CARPEX není výslovně uvedena máta peprná, ale výrazný mátový tón najdete například ve vůni CARPEX Black Ice. Máta je zde součástí hlavy společně s citronem a bergamotem a vytváří svěží, chladivý začátek vůně.

Rozmarýn

Bylinný a aromatický tón využívaný ve svěžích i dřevitějších kompozicích.
Velmi dobře se objevuje ve vůni CARPEX Breeze, kde tvoří aromatické srdce společně s koriandrem. Citrusově-mořský úvod pak přechází do hlubšího dřevitého a pižmového základu.

Levandule

Jeden z nejznámějších aromatických květinových tónů používaných v parfumerii.
Tady je spojení úplně přirozené: CARPEX Lavender staví právě na levandulovém srdci, které doplňuje eukalyptus, borovice, jasmín a konvalinka. V prostoru působí čistě, klidně a harmonicky.

Důležitá poznámka: skutečnost, že některá interiérová vůně obsahuje například růži, citron nebo levanduli, neznamená, že bude mít stejný účinek jako přesný experimentální režim použitý ve studii. Jedná se však o krásný příklad toho, jak široký svět pachových podnětů existuje a jak rozdílnou atmosféru dokážou jednotlivé vonné směry vytvořit.

Co si tedy z výzkumu odnést?

Ne to, že si máte koupit difuzér a očekávat o 226 % lepší paměť. Výzkum nám říká něco zajímavějšího:

Čich není okrajový smysl. Je velmi úzce propojen s tím, jak člověk vnímá svět, vytváří asociace a ukládá nebo vybavuje některé vzpomínky.

Olfaktorický trénink je zajímavou oblastí výzkumu a některé studie ukazují pozitivní výsledky v oblasti paměti. Nejnovější souhrnné důkazy ale zároveň připomínají, že účinky nejsou jednotné a že potřebujeme další kvalitní studie. Pro mě jako člověka, který se dlouhodobě zabývá zákaznickým prostředím, z toho plyne ještě jedna věc:

prostor nevnímáme pouze očima.

Pokud chceme vytvořit místo, které si člověk zapamatuje a ve kterém se cítí dobře, má smysl přemýšlet také nad jeho vůní.

Jak pracovat s vůní ve vlastním interiéru?

Nemusíte začínat intenzivním provoněním. Naopak doporučuji začít jemně a sledovat, jak prostor působí. Vůně by měla:

• odpovídat charakteru interiéru,
• respektovat jeho velikost,
• doplňovat materiály a design,
• odpovídat lidem, kteří prostor používají,
• a nikdy by neměla být tak intenzivní, aby sama přebila ostatní vjemy.

Pokud si nejste jistí, jakým směrem se vydat, je praktičtější nejdříve vůni vyzkoušet než vybírat pouze podle jejího názvu nebo popisu. V nabídce Visual Expert proto pracujeme s různými vonnými charaktery a zákazníkům pomáháme najít vůni podle atmosféry, typu prostoru a požadovaného účinku na jeho vnímání.

---

Často kladené otázky – FAQ

Může vůně zlepšit paměť?

Některé studie olfaktorického tréninku a olfaktorického obohacení zaznamenaly zlepšení určitých paměťových nebo kognitivních ukazatelů. Souhrn dostupných studií ale zatím neumožňuje říci, že běžné používání interiérové vůně spolehlivě zlepšuje paměť.

Znamená studie z roku 2023, že se paměť zlepšila o 226 %?

Ne. Číslo 226 % označuje rozdíl mezi experimentální a kontrolní skupinou v konkrétním ukazateli jednoho testu verbálního učení a paměti. Neznamená, že účastníkům obecně vzrostla schopnost pamatovat si věci o 226 %.

Jaké vůně byly ve studii použity?

Studie Woo a kol. použila růži, pomeranč, eukalyptus, citron, mátu peprnou, rozmarýn a levanduli. Každou noc byla použita jedna z těchto vůní.

Jak dlouho experiment probíhal?

Účastníci byli vystavováni vůni dvě hodiny na začátku nočního spánku po dobu šesti měsíců.

Pomáhá vůně při demenci?

Výzkum olfaktorického tréninku u lidí s kognitivním postižením existuje a některé studie přinesly zajímavé výsledky. Důkazy jsou ale zatím omezené a vůně není léčbou demence ani náhradou odborné zdravotní péče.

Je scent marketing totéž jako olfaktorický trénink?

Ne. Olfaktorický trénink je strukturované a pravidelné vystavování různým pachovým podnětům podle stanoveného režimu. Scent marketing využívá vůni zejména k vytvoření atmosféry, identity prostoru a smyslové zkušenosti zákazníka.

---

Použité odborné zdroje

Woo, C. C. et al. (2023): Overnight olfactory enrichment using an odorant diffuser improves memory and modifies the uncinate fasciculus in older adults. Frontiers in Neuroscience, 17:1200448. DOI: 10.3389/fnins.2023.1200448.

Oleszkiewicz, A. et al. (2021): Beyond olfaction: Beneficial effects of olfactory training extend to aging-related cognitive decline. Behavioral Neuroscience, 135(6), 732–740. DOI: 10.1037/bne0000478.

Vance, D. E. et al. (2024): Does Olfactory Training Improve Brain Function and Cognition? A Systematic Review. Neuropsychology Review, 34, 155–191. DOI: 10.1007/s11065-022-09573-0.

Chen, K., Yu, S., Jiang, X. (2025): Effectiveness of Olfactory Training for Cognition and Depressive Symptoms in Middle-Aged and Elderly Adults: A Systematic Review and Meta-Analysis. Psychogeriatrics, 25(5), e70093. DOI: 10.1111/psyg.70093. Metaanalýza zahrnula šest randomizovaných studií a 302 účastníků.

---

Lukáš Šmíd
VISUAL EXPERT
Specialista na zákaznické prostředí a scent marketing